30 finanční pojmů, které by měl znát každý obchodník | Plus500

Orientace na obchodních trzích, ve vší jejich rozmanitosti a složitosti, může být ze začátku složitá kvůli množství nových a neznámých pojmů, se kterými se budete setkávat na každém kroku. Níže naleznete přehled třiceti nejběžněji používaných pojmů účastníky finančního trhu, doplněný o doporučení pro další studium. V průběhu našeho výkladu se seznámíte s následujícími pojmy:

• CBDC (digitální měna centrální banky)
• Centrální banky
• CCI (index spotřebitelské důvěry)
• CPI (index spotřebitelských cen)
• EBITA (zisk před úroky, zdaněním a amortizací)
• Výsledková sezóna
• ECB (Evropská centrální banka)
• EIA (Energetická informační správa)
• ESG (environmentální, sociální a správní kritéria)
• Eurozóna
• FOMC (Federální výbor pro volný trh)
• FIE (podnik se zahraničními investicemi)
• Fiskální politika
• HDP (hrubý domácí produkt)
• Poměr zadlužení
• Jestřábí vs. holubí politika
• Inflace
• Poměr úrokového krytí
• Úrokové sazby
• Měnová politika
• NFP (mzdy mimo zemědělství)
• NFT (nezaměnitelné tokeny)
• OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu)
• PCE (výdaje na osobní spotřebu)
• PMI (Index nákupních manažerů)
• Recese
• Bezpečná aktiva
• Vánoční (Santa) rallye
• JOLTS (průzkum volných pracovních míst a fluktuace pracovních sil v USA)
• Wall Street

Finanční pojmy pro začátečníky

Nyní, když jsme se seznámili s nejdůležitějšími pojmy, pojďme se ponořit do podrobností:

• CBDC (digitální měna centrální banky): Tento pojem označuje digitální verze tradičních měn vydávané centrálními bankami, jako je americký dolar nebo euro. Na rozdíl od volatilních, decentralizovaných kryptoměn jsou CBDC regulovány vládními orgány. Mají za cíl zvýšit finanční inkluzi, snížit transakční náklady a zlepšit efektivitu plateb, i když čelí výzvám týkajícím se bezpečnosti, soukromí a nákladů na implementaci.
• Centrální banky: Centrální banky jsou klíčové finanční instituce, které formulují měnovou politiku, nastavují úrokové sazby a dohlížejí na členské banky. Mezi hlavní příklady patří americký Federální rezervní systém, v jehož rámci FOMC určuje měnovou politiku pro zemi, Evropská centrální banka a Banka Japonska. Od komerčních bank se liší svými regulačními pravomocemi a vlivem na ekonomickou politiku. Posláním centrálních bank je zajištění finanční stability, ovlivňování inflace a správa národních měnových rezerv.
• CCI (index spotřebitelské důvěry): Tento ekonomický ukazatel pomáhá obchodníkům, investorům a analytikům porozumět výdajovým a úsporným vzorcům domácností. Podobně jako HDP a CPI signalizuje stav ekonomiky Vysoké hodnoty CCI naznačují optimismus a potenciální zvýšení výdajů, zatímco nízké hodnoty mohou ukazovat na pesimismus a možné zvýšení úspor obyvatel. Údaje CCI ovlivňují tržní rozhodnutí, včetně forexového obchodování, protože odrážejí spotřebitelskou důvěru a ekonomická očekávání.
• CPI (index spotřebitelských cen): Index spotřebitelských cen (CPI) je preferovaným ukazatelem, který tvůrci amerických fiskálních politik využívají k měření inflace a deflace prostřednictvím sledování cenových změn více než 90 000 druhů zboží. Pomáhá odhadovat kupní sílu amerického dolaru. Přestože se setkává s kritikou, že nemusí úplně přesně odrážet rozmanité vzorce spotřeby, zůstává klíčovým měřítkem pro ekonomy a politiky.
• EBITA (Zisk před úroky, daněmi a amortizací): EBITA, neboli zisk před úroky, zdaněním a amortizací, je klíčovou metrikou pro posouzení ziskovosti a provozní efektivity společnosti, která vylučuje daně, úroky a amortizační náklady. Tento ukazatel umožňuje investorům porovnávat firmy ve stejném odvětví. Ačkoli EBITA poskytuje cenné poznatky, může přehlížet některé výdaje, v důsledku čehož má méně komplexní charakter při použití jako jediný způsob ocenění. I tak zůstává EBITA klíčovým nástrojem pro hodnocení finančního zdraví společnosti a pro informovaná investiční rozhodnutí.
• Výsledková sezóna: Tento pojem označuje klíčové období pro investory a obchodníky, kdy mnoho veřejně obchodovaných společností zveřejňuje své čtvrtletní finanční výsledky. Tyto zprávy poskytují cenné informace o finančním výkonu společností a odhalují klíčové metriky, jako jsou tržby, marže zisku, čistý příjem a zisk na akcii, které ovlivňují tržní volatilitu a mají dopad na obchodní a měnové politiky. Pro obchodníky a investory je porozumění těmto zprávám a jejich důsledkům nezbytné k tomu, aby mohli přijímat informovaná rozhodování. I přes možnost významných tržních změn mohou zprávy zveřejněné během výsledkové sezóny poskytnout ucelený pohled na zdraví společnosti, formovat investiční strategie a pomáhat všem zúčastněným hodnotit budoucí vyhlídky a rizika.
• EIA (Energetická informační správa): Energetická informační správa (Energy Information Administration, EIA), založená americkým Kongresem v roce 1977, sleduje a poskytuje informace o amerických komoditách, především o dodávkách energie. EIA, která byla založena v důsledku krize ropného embarga v roce 1973, nabízí klíčové statistiky a prognózy týkající se zdrojů jako ropa (CL)a zemní plyn (NG). Údaje od EIA se využívají při tvorbě vládních politik a pravidelně informují miliony tržních pozorovatelů prostřednictvím zpráv jako „Tento týden v ropě“.
• ESG (environmentální, sociální a správní kritéria): Zkratka ESG označuje environmentální, sociální a správní kritéria, která se často používají k hodnocení udržitelnosti a etických postupů společností. Mezi ESG faktory patří environmentální politiky, sociální odpovědnost vůči zaměstnancům a správní standardy, jako jsou finanční transparentnost a diverzita. Investoři využívají ESG skóre k posuzování odpovědnosti svých investic a podobně jako při výběru etických produktů hodnotí ekologické, sociální a ekonomické dopady společností před obchodováním.
• Eurozóna: Eurozóna, která zahrnuje několik největších světových ekonomik, využívá euro, což je vysoce likvidní měna na forexovém trhu. Porozumění její struktuře a historii je klíčové pro pochopení globálních ekonomických dynamik, jak v rámci Evropy, tak i celosvětově.
  
  Eurozóna je podskupinou Evropské unie (EU) a tvoří ji 20 zemí, které přijaly euro jako svou měnu. Na rozdíl od 27členné politické a hospodářské unie EU se eurozóna zaměřuje primárně na hospodářskou integraci. Tohoto seskupení má své kořeny v Maastrichtské smlouvě z roku 1993, jejímž cílem bylo vytvořit centrální bankovní systém a společnou měnu. Euro bylo oficiálně zavedeno v roce 2002 a stabilizovalo ekonomický rámec eurozóny.
• FOMC (Federální výbor pro volný trh): Federální výbor pro volný trh (FOMC), dvanáctičlenný orgán amerického Federálního rezervního systému, určuje směr měnové politiky největší světové ekonomiky, včetně nastavení úrokových sazeb federálních fondů. FOMC využívá operace volného trhu k regulaci množství peněz v oběhu a k ovlivňování úrokových sazeb. Tyto operace zahrnují nákup nebo prodej státem emitovaných cenných papírů s cílem upravit úrokovou sazbu federálních fondů, což má vliv na úvěrové podmínky a úrokové sazby na celostátní úrovni. Rozhodnutí FOMC jsou obvykle založena na ekonomických ukazatelích, jako jsou inflace a nezaměstnanost, a mají zásadní dopad na americkou ekonomiku a finanční trhy.
• FIE (podnik se zahraničními investicemi): V dnešním globálním podnikatelském prostředí je porozumění podnikům se zahraničními investicemi (Foreign Invested Enterprises, FIE) zásadní pro mezinárodní subjekty, zejména v Číně. FIE podniky, včetně kapitálových společných podniků (Equity Joint Venture, EJV), smluvních společných podníků (Cooperative Joint Ventures, CJV) a společností zcela vlastněných zahraničními investory (WhollyOwned Foreign Enterprise, WOFE), usnadňují zahraniční investice s různými úrovněmi kontroly. Čínská vláda v roce 2020 přepracovala svůj zákon o zahraničních investicích, aby zdůraznila transparentnost a ochranu zahraničních investorů. Orientace v těchto předpisech vyžaduje strategický přístup pro maximalizaci investičních přínosů a zajištění dodržování složitého čínského právního rámce.
• Fiskální politika: Fiskální politika je považována za klíčový nástroj pro zajištění ekonomické stability a růstu. Ovlivňuje hospodářský růst a inflaci prostřednictvím vládních úprav na úrovni daní, výdajů a půjček. Tato fiskální opatření mají významný dopad na celkovou poptávku, alokaci zdrojů, rozdělení příjmů a celkovou hospodářskou aktivitu. Změny daňových sazeb a vzorců výdajů mohou stimulovat nebo omezovat ekonomický růst a ovlivňovat inflaci. Vyšší inflace může počátečně zvýšit státní příjmy, ale celkový dopad závisí na povaze fiskální reakce a dalších ekonomických faktorech. Daňové úpravy ovlivňují jak vládní příjmy, tak spotřebitelské výdaje, přičemž snížení daní zvyšuje disponibilní příjem domácností. Vládní výdaje směřují prostředky do sektorů, které vyžadují ekonomický stimul, čímž posilují celkovou ekonomickou aktivitu, neboť tyto prostředky jsou využívány pro různé zboží a služby.
• HDP (hrubý domácí produkt): Hrubý domácí produkt (HDP) představuje celkovou tržní hodnotu veškerého zboží a služeb vyprodukovaných v rámci hranic dané země za určité období. Slouží jako klíčový ukazatel ekonomického zdraví země a měří jeho růst nebo pokles. Ekonomové obecně považují za ideální tempo růstu HDP mezi 2 % a 3 %. oncept HDP vznikl po Velké hospodářské krizi a druhé světové válce a stal se mezinárodním standardem pro měření ekonomiky po Brettonwoodské konferenci v roce 1944.
  
  HDP se měří třemi hlavními metodami: důchodová (příjmová), výrobní (odvětvová) a výdajová (spotřební). Důchodová metoda měří všechny faktory přispívající k národnímu příjmu, zatímco výrobní sčítá všechny hodnoty zboží a služeb napříč odvětvími. Výdajová metoda používá výpočet peněz utracených vládami, podniky a spotřebiteli. Růst HDP obvykle signalizuje zvýšení počtu pracovních míst a odráží ekonomické zdraví a prosperitu země. Naopak pokles HDP může signalizovat ekonomické problémy, jako jsou propouštění, což bylo vidět v nedávné době v technologickém sektoru kvůli faktorům jako inflace, válka na Ukrajině a pandemie COVID-19.
  
  Údaje o HDP mohou být prezentovány ve třech formátech: nominální HDP, který zahrnuje aktuální ceny a inflaci; reálný HDP, který je očištěný o inflaci a považovaný za přesnější měřítko ekonomického zdraví; a HDP na obyvatele, který hodnotí ekonomický výkon na osobu a měří životní úroveň a kvalitu života. K roku 2023 vedou Spojené státy globálně s HDP ve výši 26 954 miliard dolarů, následované Čínou s 17 786 miliardami dolarů a Japonskem s 4 231 miliardami dolarů.
• Poměr zadlužení: Poměr zadlužení měří vztah mezi dluhem firmy a jejím vlastním kapitálem a ukazuje, jak velkou část jejího financování tvoří půjčky ve srovnání s investicemi akcionářů.
  
  Dluh zahrnuje peníze, které si společnost půjčila a musí je splatit, zatímco vlastní kapitál, neboli kapitál akcionářů, odkazuje na prostředky, které by zůstaly akcionářům po splacení všech dluhů a likvidaci aktiv. Vysoký poměr zadlužení naznačuje větší závislost na financování prostřednictvím dluhu, což může zvýšit finanční riziko, zejména během ekonomických propadů. Naopak, nízký poměr ukazuje na silnější finanční pozici a větší odolnost.
  
  Obchodníci a investoři využívají poměry zadlužení, jako je poměr dluhu k vlastnímu kapitálu (D/E), dluhový poměr a poměr vlastního kapitálu, k posouzení finančního rizika a investičního potenciálu firmy. Přestože jsou tyto metriky cenné pro finanční analýzu a hodnocení rizik, mohou někdy poskytovat zavádějící signály, což zdůrazňuje význam zohlednění dalších faktorů v komplexních finančních hodnoceních.
• Jestřábí vs. holubí přístup: Rozlišení mezi jestřábím a holubím přístupem při tvorbě měnové politiky je stěžejní, zvláště při řešení hrozící inflace. Jestřábi obhajují vyšší úrokové sazby jako prostředek boje proti inflaci, zatímco holubi preferují nižší sazby k podpoře ekonomické aktivity. Významným příkladem je jestřábí postoj Federálního rezervního systému v roce 2022, který agresivně zvyšoval úrokové sazby, aby omezil inflaci. Naproti tomu Banka Japonska si udržovala holubí přístup s ultra-nízkými úrokovými sazbami. Každá z těchto politik má své výhody a nevýhody: jestřábí politiky mohou stabilizovat ceny, ale mohou brzdit hospodářský růst, zatímco holubí politiky mohou podpořit zaměstnanost, ale s rizikem zvýšení inflace. V současné době mnoho centrálních bank, včetně Federálního rezervního systému, zaujímá jestřábí postoj k řešení inflačních tlaků, nicméně jejich postoj se může změnit. Členové Federálního rezervního systému mohou v průběhu času přecházet mezi jestřábími a holubími pozicemi.
• Inflace: Inflaci lze jednoduše chápat jako míru, za kterou se zvyšuje obecná úroveň cen zboží a služeb, což vede k poklesu kupní síly peněz. Ekonomové obvykle považují ideální míru inflace za přibližně 2 % ročně, což znamená, že cena, kterou spotřebitelé platí za různé produkty, se v době zdravého ekonomického růstu zvýší asi o 2 % ročně. Avšak inflace může tuto míru překročit kvůli faktorům spojeným s výrobní i dodavatelskou stranou ekonomiky. Růst výrobních nákladů, problémy v dodavatelských řetězcích a zvýšená poptávka mohou vést k růstu cen. Jak ceny rostou, hodnota měny země klesá, což znamená, že každá jednotka měny koupí méně zboží. Centrální banky, jako je Federální rezervní systém nebo Banka Anglie, mají za úkol řídit měnovou politiku tak, aby řešily tyto inflační tlaky.
• Poměr úrokového krytí: Poměr úrokového krytí (ICR), známý také jako ukazatel úrokového krytí (TIE), je důležitým finančním ukazatelem používaným k posouzení schopnosti společnosti splácet její úrokové závazky z výnosů. Na základě porovnáním výnosů společnosti před úroky a daněmi (EBIT) s úrokovými výdaji poskytuje ICR náhled na finanční zdraví a stabilitu společnosti. Vyšší ICR obvykle naznačuje lepší finanční zdraví, ačkoliv ideální poměr se liší podle odvětví. Udržení dostatečných zisků k pokrytí úrokových plateb je zásadní pro solventnost a návratnost pro akcionáře.
  
  Analýza trendů ICR v čase může poskytnout cenné informace o finanční trajektorii a krátkodobém zdraví společnosti, což je nezbytný nástroj pro investory a zainteresované strany. Interpretace ICR vyžaduje zohlednění specifik daného průmyslu, neboť normy a očekávání se značně liší.
• Úrokové sazby: Úroková sazba je procento, které se účtuje za půjčku nebo které se vydělá na úsporách. Když si půjčíte peníze od banky, úroková sazba představuje cenu, kterou za půjčku platíte. Naopak, když šetříte peníze na bankovním účtu, úroková sazba je výnos, který získáváte. Banky používají úrokové sazby k podpoře spoření tím, že nabízejí návratnost na vložené prostředky. Vyšší sazby znamenají vyšší výnosy z úspor a vyšší náklady na půjčky. Úrokové sazby se vyskytují v různých formách, jako jsou fixní sazby, které jsou stabilní a předem určené, a variabilní sazby, které kolísají na základě základního indexu. Roční procentní sazba (APR) zahrnuje jak úroky, tak poplatky spojené s půjčkou na roční bázi.
  
  Úrokové sazby jsou klíčové, protože ovlivňují inflaci, úvěrové náklady a ekonomická rozhodnutí, což má dopad na růst průmyslu a alokaci zdrojů. Centrální banky mění sazby, aby řídily inflaci a zajistily ekonomickou stabilitu. Například v době vysoké inflace mohou centrální banky zvýšit úrokové sazby, aby omezily výdaje a snížily inflační tlak. Úrokové sazby proto hrají významnou roli při utváření ekonomických podmínek a finančního plánování.
• Měnová politika: Porozumění měnové politice je klíčové pro pochopení role centrálních bank, jako je Federální rezervní systém USA nebo Evropská centrální banka (ECB). Měnová politika zahrnuje strategie a kroky, které tyto instituce realizují za účelem regulace a ovlivnění peněžní nabídky, úrokových sazeb a širšího finančního prostředí v národním hospodářství. Její primární cíle jsou zajištění cenové stability, podpora ekonomického růstu a ochrana finanční stability. Úpravou úrokových sazeb měnová politika přímo ovlivňuje inflaci a hospodářskou aktivitu. Vyšší úrokové sazby obvykle vedou investory k hledání bezpečných aktiv a zvyšují náklady na půjčky, zatímco nižší sazby snižují tyto náklady a stimulují ekonomickou aktivitu.
• NFP (mzdy mimo zemědělství): Zpráva o mzdách mimo zemědělství (NFP), kterou každý měsíc vydává Úřad statistiky práce, měří počet zaměstnaných ve Spojených státech mimo sektory zemědělství, soukromé domácnosti, vlastnické a neziskové organizace a vojenské složky. Tato zpráva obsahuje důležité trendy ovlivňující asi čtyři z pěti amerických podniků zahrnutých v HDP země, což činí NFP klíčovým ekonomickým ukazatelem pro obchodníky a investory. Má významný dopad na tržní trendy a rozhodování centrálních bank, například o úrokových sazbách, protože odráží úrovně zaměstnanosti a ekonomické zdraví.
• NFT (nezaměnitelné tokeny): Nezaměnitelné tokeny (NFT), které se v posledních letech dostaly do popředí globálního zájmu, jsou kryptografická aktiva, která digitalizují objekty z reálného světa, jako je umění, hudba, sběratelské předměty a tweety. Tato digitální aktiva jsou unikátní a nemohou být vzájemně zaměnitelná jako kryptoměny, přestože jsou často kupována a prodávána za kryptoměny. NFT převážně fungují na blockchainu Ethereum (ETHUSD) a mají osobní digitální podpisy, které zaručují jejich autenticitu a zabraňují duplikaci. Jejich jedinečnost a exkluzivita, podobně jako vlastnictví originálního uměleckého díla, jim dodávají hodnotu v očích aktérů na trhu s NFT.
• OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu): Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena v roce 1960 s cílem koordinovat globální produkci ropy a zabránit propadům cen. OPEC, který původně tvořilo třináct členských zemí, se v roce 2016 rozrostl o deset spojeneckých zemí a vznikl tak OPEC+. Tato skupina, do které nyní patří i Rusko a Saúdská Arábie, společně produkuje většinu světové ropy a vlastní 90 % prokázaných zásob. Rozhodnutí OPEC+ mají zásadní vliv na globální ekonomiku tím, že vyvažují produkci ropy, aby udržely stabilní ceny a podpořily ekonomiky členských zemí.
• PCE (výdaje na osobní spotřebu): Výdaje na osobní spotřebu (PCE) měří spotřební výdaje v USA a jsou klíčovým ukazatelem inflace, který používají tvůrci politik Federálního rezervního systému při rozhodování. PCE, který publikuje Úřad pro ekonomickou analýzu (BEA), odráží celkovou hodnotu zboží a služeb spotřebovaných ve Spojených státech, včetně zboží dlouhodobého i krátkodobého užívání a služeb. Tato metrika je zásadní pro analýzu ekonomického zdraví, neboť tvoří přibližně dvě třetiny domácích výdajů a je klíčová pro růst HDP. Index cen PCE (PCEPI), odvozený z dat PCE, sleduje inflační trendy a pomáhá Federálnímu rezervnímu systému při rozhodování o úrokových sazbách. Údaje PCE poskytují vhled do chování spotřebitelů a výkonnosti ekonomiky, i když občas byly vzneseny pochybnosti o jejich přesnosti.
• PMI (Index nákupních manažerů): Index nákupních manažerů (PMI) měří ekonomickou trajektorii výrobního sektoru prostřednictvím indexu rozptylu založeného na průzkumu. Tento index ukazuje změny nebo stabilitu tržních podmínek a poskytuje činitelům odpovědným za rozhodnutí, analytikům a investorům přehled o současných a budoucích obchodních podmínkách. PMI je odvozen z měsíčních průzkumů manažerů dodavatelských řetězců ve více než 40 zemích, což představuje asi 90 % globálního HDP.
  
  Tři klíčové instituce, které poskytují údaje pro PMI, jsou Institut řízení zásob (Institute of Supply Management, ISM) v USA, Singapurský institut pro nákup a správu materiálů (Singapore Institute of Purchasing and Materials Management, SIPMM) a S&P Global. Tyto organizace provádějí měsíční průzkumy, aby získaly údaje, které pomáhají posoudit růst, stabilitu nebo pokles ve výrobním sektoru. Úrovně PMI nad 50 naznačují růst sektoru, zatímco úrovně na hranici 50 naznačují rovnováhu mezi prosperujícími a nedostatečně výkonnými podniky.
  
  PMI je klíčový pro obchodníky a investory, neboť odráží ekonomické zdraví, ovlivňuje ceny komodit a může signalizovat inflační trendy, které ovlivňují rozhodnutí centrálních bank. Nicméně se primárně zaměřuje na výrobní sektor, který nemusí plně reprezentovat výkonnost širší ekonomiky.
• Recese: Recese je obecně definována jako období významného hospodářského poklesu, které trvá alespoň šest měsíců, a je charakterizováno minimálně dvěma po sobě jdoucími čtvrtletími záporného růstu HDP. Tato definice je široce přijímána, ale Národní úřad pro ekonomický výzkum (National Bureau of Economic Research, NBER) ve Spojených státech používá širší sadu kritérií. Zahrnuje různé ekonomické ukazatele, jako jsou zaměstnanost a průmyslová výroba, k určení začátku a konce recese, sleduje ekonomickou aktivitu od jejího vrcholu až po dno.
  
  Během recese dochází k poklesu ekonomické produkce, zaměstnanosti a spotřebitelských výdajů. Centrální banky obvykle snižují úrokové sazby, aby podpořily ekonomickou aktivitu, což vede k širším vládním schodkům, protože daňové příjmy klesají a výdaje na sociální programy rostou. Recese jsou rovněž charakterizovány poklesem akciových trhů, rostoucí nezaměstnaností a klesajícími cenami nemovitostí.
  
  Recesi mohou spustit různé faktory, včetně strukturálních změn v průmyslu, finančních rizik nahromaděných během ekonomických expanzí a psychologických faktorů, jako je nadměrný optimismus následovaný pesimismem. Prvními známkami blížící se recese mohou být vysoké úrokové sazby, rostoucí počet bankrotů, oslabení akciových trhů a obrácená výnosová křivka, kde krátkodobé úrokové sazby převyšují dlouhodobé. Další znaky zahrnují pokles objednávek ve výrobě, zpomalení trhu s bydlením a snížení důvěry spotřebitelů a jejich výdajů.
• Bezpečná aktiva: Tento pojem často používají investoři ve vztahu k aktivům, u kterých se očekává, že si během období tržní volatility nebo ekonomických výkyvů udrží svou hodnotu nebo dokonce porostou.
  
  Mezi hlavní kategorie bezpečných aktiv patří drahé kovy, přičemž zlato je považováno za klasický příklad. Za bezpečná útočiště jsou rovněž považovány defenzivní akcie v sektorech, jako jsou biotechnologie, utility a potraviny. Tyto sektory mají tendenci poskytovat stabilitu během ekonomické nestability, protože nabízejí základní zboží a služby, o které je neustálý zájem.
  
  Mezi další hlavní kategorii bezpečných aktiv patří měny, jejichž stabilita je úzce spojena s politickou a ekonomickou stabilitou emitující země. Švýcarský frank je tradičně považován za bezpečné útočiště díky politické neutralitě a stabilní ekonomice Švýcarska, zatímco americký dolar zůstává globálně preferovanou rezervní měnou. V dobách nejistoty tyto měny často posilují vůči ostatním.
• Vánoční (Santa) rallye: Vánoční rallye odkazuje na fenomén růstu tržních hodnot v posledních týdnech roku, vedoucích až do Vánoc. Vedou se diskuse o tom, zda tento časový úsek zahrnuje týden před Vánocemi, týden po Vánocích nebo první dva dny nového roku.
  
  Během této doby jsou trhy obvykle klidné s nízkým objemem obchodování, protože mnoho obchodníků si bere dovolenou a institucionální investoři jsou pryč, což zanechává trh v rukou retailových obchodníků, kteří obvykle mají více býčí tendence. K dalším faktorům přispívajícím k rally patří roční daňové faktory a úpravy portfolií manažery s cílem zlepšit jejich výkony na konci roku.
  
  Pojem „Vánoční rallye“ byl poprvé použit Yalem Hirschem v roce 1972, na základě jeho pozorování, že akcie mají tendenci růst během posledních obchodních dnů jednoho roku a prvních několika dnů následujícího roku, což je známé jako „lednový efekt“. Hirsch zjistil, že toto rally se často opakuje, přičemž index S&P 500 vykazuje průměrný růst o 1,3 % v těchto obdobích od roku 1950 do roku 2020.
• JOLTS (průzkum volných pracovních míst a fluktuace pracovních sil v USA): JOLTS, zkratka pro průzkum volných pracovních míst a fluktuace pracovních sil, je měsíční průzkum prováděný americkým Úřadem statistiky práce (Bureau of Labor Statistics, BLS). Zkoumá volná pracovní místa, nábor nových zaměstnanců, ukončení pracovního poměru, dobrovolné odchody a ekonomicky podmíněná propouštění. Volná pracovní místa poskytují náhled na sílu trhu práce. Nábor nových zaměstnanců je ukazatelem růstu a tržního sentimentu. Propouštění reflektují nedobrovolné ztráty pracovních míst, což obvykle signalizuje ekonomickou slabost, zatímco dobrovolné odchody naznačují silnější ekonomiku.
  
  Zpráva JOLTS je často vnímána jako klíčový nástroj analytiků, politiků, obchodníků a zaměstnanců, který ovlivňuje ekonomické politiky a tržní strategie. Kritici však upozorňují, že má svá omezení a nemusí plně reflektovat složitost ekonomiky. Údaje JOLTS jsou shromažďovány pomocí automatizovaného telefonního rozhovoru (CATI) a webových průzkumů, které BLS zveřejňuje každý měsíc.
• Wall Street: Wall Street, nacházející se na Manhattanu v NYC, není pouze fyzická ulice, ale pro mnohé symbolizuje globální financování a investice. Je domovem Newyorské burzy cenných papírů (NYSE), jedné z největších burz na světě. Ačkoliv se obrazně používá pro zastupování finančních trhů, investic a veřejně obchodovaných společností, pro mnohé lidi po celém světě představuje celý americký finanční systém.
  
  Wall Street, kterou začali budovat holandští kolonisté již v roce 1600, se postupem času se stala centrem finančních aktivit, vrcholících podpisem Buttonwoodské dohody v roce 1792 pod platanovým stromem na Wall Street. Tato dohoda položila základy Newyorské burzy cenných papírů, která byla formálně založena v roce 1903.
  
  Wall Street má významný kulturní dopad, objevuje se ve filmech a formuje společenské vnímání financí a bohatství. Hraje také klíčovou ekonomickou roli, poskytující půjčky a finanční služby podnikům doma i v zahraničí.

Závěr

Probrané pojmy se týkají různých oblastí tržních aktivit a nástrojů pro měření ekonomiky. Nyní, když jste získali hlubší porozumění mechanismům ukrytým za hlavními tržními trendy, můžete lépe aplikovat svou osobní obchodní strategii při obchodování s CFD.

Časté dotazy (FAQ)

Které finanční pojmy se používají nejčastěji?

Mezi finanční pojmy, se kterými se můžete potkat během obchodování, patří HDP, úrokové sazby, inflace, centrální banky, OPEC a Wall Street.

Proč je dobré znát finanční pojmy?

Studium finančních pojmů a jejich definic vám pomůže lépe rozumět základním tržním dynamikám, což vám umožní efektivněji realizovat vaší osobní obchodní strategii.

Je znalost finanční terminologie nezbytná pro online obchodování?

Základní znalost určitých finančních konceptů je nezbytná pro účast v obchodování s CFD na platformě Plus500.