Průvodce cenami akciových indexů: Co hýbe cenou indexu?

Vzhledem k tomu, že existuje řada faktorů, které mohou strukturu a funkci tržních indexů ovliňovat, jsou ceny indexů náchylné k pohybu v reakci na řadu různých vlivů, a ne pouze na celkovou výkonnost, růst a zdraví ekonomik a sektorů, které je tvoří.

Proto je důležité pochopit, co cenami tržních indexů hýbe, abyste těmto aktivům rozuměli a mohli je efektivně využít ve své obchodní strategii.

Vydat se společně s tahouny trhů na jejich cestu za růstem sice může být vzrušující, důležité ale je porozumět faktorům, které ceny indexů ovlivňují.

TL;DR

• Pohyb indexů se neřídí pouze ekonomickým růstem: Na ceny indexů mohou mít vliv politické události, tržní sentiment nebo změny v konkrétních společnostech aktivních na trhu.
• Na způsobu sestavení záleží: Indexy jsou sestavovány na základě různých metod, například tržní kapitalizace upravené o volně obchodovatelné akcie (např. FTSE 100) nebo cenového vážení (např. DJIA).
• Různé příklady ilustrují volatilitu indexů: Na hodnoty indexů měly vliv události, jako je íránsko-izraelský konflikt, nástup koronavirové varianty omicron nebo vzestup společnosti Moderna v době varianty delta.
• Tržní sentiment je mocný faktor: Strach, nebo naopak optimismus mezi investory často stojí za výraznými výkyvy indexů.
• CFD na indexy: Platformy jako Plus500 umožňují obchodníkům spekulovat na pohyby indexů, aniž by vlastnili podkladová aktiva.

Faktory ovlivňující ceny indexů

• Politické a vnitrostátní události: Politické události, jako jsou války, spory, mírové smlouvy nebo obchodní dohody, mohou přinášet destabilizaci a změny cen indexů.

  Například konflikt mezi Íránem a Izraelem měl na globální akciové indexy v letech 2024 a 2025 smíšený účinek a zvýraznil nejistotu a posun ve vnímání rizik mezi investory.

  Na jeho počátku trhy zareagovaly zvýšenou volatilitou a poté prudkým poklesem při eskalaci napětí, zejména po výrazných vojenských akcích, jako byly izraelské nálety na íránské cíle. Investoři zpočátku vyhledávali bezpečí a zvýšili tak ceny ropy a tradičních bezpečných aktiv, jako je zlato a americký dolar.

  Avšak vzhledem k tomu, že konflikt pokračoval bez většího narušení globálních dodávek ropy nebo širší regionální eskalace, mnoho akciových indexů, včetně těch v USA, Evropěa na Blízkém východě, se zotavilo a dokonce zaznamenaly zisky. Ukázalo se tak, že investoři alespoň dočasně odhlédli od širších rizik.

  Trhy však zůstaly i nadále citlivé. Ve dnech, kdy obavy z širšího regionálního konfliktu nebo narušení klíčových ropných tras, jako je Hormuzský průliv, zesílily, akciové indexy znovu zaznamenaly pokles. Naopak akcie energetického sektoru, podpořené rostoucími cenami ropy, z této situace obecně těžily.

  Celkově vzato lze říci, že i když konflikt mezi Íránem a Izraelem způsobil krátkodobé výkyvy na trzích a chvíle nejistoty mezi investory, globální akciové indexy se většinou stabilizovaly. Tato stabilita však stojí na předpokladu, že nedojde k významné eskalaci nebo vážnému ohrožení dodavatelských řetězců ropy. Pokud by se konflikt prohloubil nebo došlo k narušení klíčové energetické infrastruktury, závažnější a trvalejší dopad na trhy je stále možný.

• Společnosti tvořící indexy: Index jako celek mohou ovlivňovat i změny v předpisech či rozhodnutích jednotlivých společností, v jejich hodnotě a dalších souvisejících faktorech. Znamená to, že makroekonomické změny mohou vést k velkým posunům v celém indexu.

  Příkladem toho může být zvýšení hodnoty akcií společnosti Moderna během šíření koronaviru ve variantě delta. V této době jste si mohli přečíst, že: „Akcie společnosti Moderna v srpnu 2021 vykázaly meziroční výnos 434 % a snadno tak překonaly průměr indexu S&P 500 (USA 500), který činil 33 %.“

• Ekonomické statistiky: Na pohyb indexů mohou mít vliv také statistiky jako inflace, míra nezaměstnanosti, úrokové sazby, zprávy o příjmech společností, spotřebitelská data a další. Dobrým příkladem toho, jak ekonomická data posouvají tržní indexy, je nepřímé jestřábí prohlášení šéfa Fedu Jerome Powella po jeho znovuzvolení v listopadu 2021, kdy indexy jako S&P 500 a USA 30 nejprve poklesly a poté se zotavily. Dalším příkladem je pokles indexu Nikkei 225 (Japan 225) v září 2021 v důsledku vyšší míry inflace.

• Tržní sentiment: Tržní sentiment, známý také jako „nálada obchodníků“, odkazuje na převládající postoj investorů k aktuálnímu trhu. Jinými slovy, když většina investorů spekuluje na to, že trh klesne, označují to jako „medvědí“ trh. Převládající sentiment tedy může ovlivnit trh s indexy a způsob, jakým se obchodují. Plus500 nabízí funkci upozornění, která vás může informovat o aktuální náladě obchodníků, změnách cen a dalších aktualitách. Příkladem dopadu nálady obchodníků na tržní indexy může být výprodej kryptoměn v prosinci 2021, ke kterému došlo v důsledku převládajících medvědích nálad. Takovéto posuny mohou ovlivňovat index Crypto 10.

Jak se indexy sestavují

Jak jsme již poznamenali výše, při sestavování tržních indexů vstupuje do hry mnoho proměnných, protože každý index je sestaven z řady různých společností. Znamená to, že jakékoli změny v jejich výkonu mohou vést i ke změně indexu a jeho složení. Při sestavování indexu (tzn. skupiny) společností je proto důležité zvolit způsob vyhodnocování společností, který bude pro investory užitečný, jasný a dobře uspořádaný.

Například v roce 1984 projevili investoři zájem sledovat 100 nejhodnotnějších společností veřejně obchodovaných na londýnské burze cenných papírů. Soukromá organizace Financial Times Stock Exchange (FTSE) se následně chopila úkolu přezkoumat zprávy o výdělcích a účetní záznamy všech společností obchodovaných na londýnské burze cenných papírů (LSE).

Provedený výzkum pomohl určit celkovou hodnotu (tržní kapitalizaci) každé společnosti obchodované na londýnské burze. Nakonec organizace FTSE vybrala 100 nejhodnotnějších společností podle tržní kapitalizace a sestavila z nich seznam. Členové FTSE se každého čtvrt roku scházejí za účelem přezkoumání nových zpráv o výdělcích a následně určí, jaké společnosti na seznamu 100 nejhodnotnějších zůstanou, jaké z něj vypadnou a jaké zaplní uvolněná místa.

Plus500 nabízí obchodníkům možnost obchodovat CFD na tyto indexy.

Jak se vypočítává hodnota indexu

Výpočet hodnoty indexů může často být složitý úkol. Například hodnota indexu FTSE 100 vzniká výpočtem celkové hodnoty 100 nejhodnotnějších společností londýnské burzy cenných papírů (FTSE 100). Proto může být obtížné porozumět výkonnosti tohoto indexu v průběhu času. Existují však dva populární matematické nástroje, které se používají k převedení hodnoty v bilionech na lépe uchopitelné tisíce, které známe dnes.

• Ocenění prostřednictvím tržní kapitalizace upravené o volně obchodovatelné akcie

  Pokud společnost při vstupu na burzu vydá 1 000 akcií, nemusí to nutně znamenat, že všech 1 000 akcií bude k dispozici ke koupi nebo obchodování na volném trhu. Společnost se například může rozhodnout, že 850 akcií (85 %) bude volně obchodovatelných na londýnské burze cenných papírů, zatímco zbývajících 150 akcií (15 %) bude přiděleno členům představenstva. Pro účel indexu bude hodnota společnosti vypočítána na základě těchto 850 akcií dostupných na otevřeném trhu a neobchodovatelných 15 % se vyloučí. Termíny používané k popisu těchto akcií jsou „floating shares“, „floating stock“ nebo zkráceně „float“ (označují volně obchodovatelné akcie). Nízký počet volně obchodovatelných akcií se označuje jako „low float stocks“.

  Tento způsob ocenění si můžeme představit následovně:

  (všechny akcie společnosti − uzamčené akcie) × hodnota akcie = volně obchodovatelná hodnota

  V roce 1984 organizace FTSE sestavila index FTSE 100 (UK 100) a dala mu počáteční hodnotu 1 000 bodů. K tomuto číslu dospěli pomocí jednoduché rovnice:

  Kombinovaná tržní kapitalizace upravená o volně obchodovatelné akcie (tržní kapitalizace) 100 nejhodnotnějších společností londýnské burzy = 1000.

  V příštím čtvrtletí provedla organizace další výpočet: (součet nových tržních kapitalizací / předchozí součet tržních kapitalizací) × 1000 = bodová hodnota FTSE 100 za 2. čtvrtletí.

  Pomocí této metody můžete vidět, že spolu s růstem hodnoty těchto společností rostou i body FTSE 100. Poznámka: Aby byl index co nejvíce konzistentní, musí společnosti pro přidání do něj prokázat tržní kapitalizaci ekvivalentní alespoň 90. pozici a v průběhu svého zařazení do indexu nesmí klesnout níže než na 110. pozici.

• Cenově vážené ocenění

  Další metodou je vzít v úvahu namísto tržní kapitalizace cenu akcií společnosti. Při využití tohoto přístupu stejně jako u FTSE sestavíme seznam společností vybraných z konkrétní skupiny, ale pro určení jejich pozice v indexu budeme brát v úvahu pouze cenu jednotlivé akcie každé společnosti. Tento systém použili Charles Dow a Edward Jones při vytváření indexu Dow Jones Industrial Average (DJIA) spuštěného v roce 1896.

  DJIA poskytuje společnostem s vyššími cenami akcií větší vliv na pohyby indexu.

  Součet hodnot všech jednotlivých akcií / dělitel (např. 1000) = hodnota indexu.

  Poznámka: Hodnota dělitele není veřejná a pravidelně se mění, aby se zabránilo nadměrné volatilitě.

Jak porozumět fluktuacím indexů

Nyní, když jsme se podívali na způsoby výpočtu indexů a máme příklady toho, jak jsou sestavovány, se můžeme pustit do pochopení pohybů jejich hodnoty.

Během událostí s výrazným vlivem na trhy, jako jsou přírodní katastrofy, mezinárodní obchodní spory nebo pandemie koronaviru (konkrétně pak v obdobích, kdy došlo ke vzniku nových variant viru, jako jsou kmeny omicron a delta), se akcionáři obávají, že hodnota jejich investic může klesnout. Tato úzkost je vyjádřena prodejem akcií. Někteří akcionáři raději volí prodej proto, že vědí, že pokud by investice drželi dlouho, existuje šance, že společnost přestane fungovat a hodnota jejich investic klesne na nulu. V situacích, kdy jsou trhy zaplavené prodejci, se může stávat, že přijdou kupující a pořídí akcie za sníženou cenu.

Naopak příchod nových technologií, obchodních dohod, pozitivních zpráv o výdělcích nebo jakýkoli jiný důvod pro tržní optimismus může vést investory k velkým investicím do společností a zvýšit tak poptávku po akciích – těch je ale v daný moment pouze určité množství.

Jak hodnota společností roste, pohybuje se v kombinaci s nabídkou a poptávkou po jejich akciích také cena akcií.

Pokud se zamyslíme nad hodnotou určitého indexu, můžeme vidět, že různé společnosti každý den nabývají nebo ztrácejí na hodnotě, ovšem po zprůměrování někdy může dojít k vyrovnání. Stává se tedy, že i pokud někteří špičkoví hráči ztratí hodnotu, ale hodnota ostatních stoupne, celková hodnota indexu zůstane stejná.

Závěr

Tržní indexy jsou dynamické finanční nástroje ovlivňované komplexními faktory přicházejícími z více oblastí, než je pouhý ekonomický výkon. Ceny indexů se neustále mění v závislosti na geopolitických událostech, změnách ve státních předpisech, zprávách z konkrétních společností, ekonomických ukazatelích a proměnách nálady investorů.

Pochopení těchto složek umožňuje obchodníkům zorientovat se v tržní volatilitě a dělat informovanější rozhodnutí při obchodování s nástroji založenými na indexech, jako jsou CFD.

Pochopení toho, jak jsou indexy sestavovány a vypočítávány, ať už jde o metodu tržní kapitalizace upravené o volně obchodovatelné akcie nebo metodu cenového vážení, také poskytuje kriticky důležitý kontext pro interpretaci jejich pohybů. Znalosti jsou v neustále se vyvíjejícím světě tržních indexů vaším nejmocnějším obchodním nástrojem.

*Minulý výkon neodráží budoucí výsledky

*Nabídka produktů podléhá provozovateli